V mezinárodním srovnání je Česká republika považována za zemi s vysokým rizikem kardiovaskulárních onemocnění, a to i v porovnání se zeměmi Evropské unie. V roce 2021 představovala dle ÚZIS tato onemocnění 41,8 % všech úmrtí v zemi, což znamená, že jsou hlavní příčinou úmrtí. I když dochází k poklesu úmrtí způsobených srdečními a cévními chorobami, a klesá také podíl hospitalizací kvůli nim, tento pozitivní trend může být ohrožen narůstajícími rizikovými faktory ve společnosti, jako je obezita, diabetes a zhoršující se demografická struktura populace. Stagnace nebo dokonce zhoršení socioekonomické situace a omezený přínos farmakoterapie, která byla zavedena na přelomu století (například nová antihypertenziva, statiny nebo intervenční léčba), mohou také ovlivnit tento vývoj.

Cílem projektu je upozornit na toto téma a na regionální úrovni diskutovat krajské podmínky pro implementaci Národního kardiovaskulárního plánu 2023-2033.